
Pokud vás při noční jízdě stále častěji nutí protijedoucí auta mhouřit oči, není to jen dojem. Podle amerického Institutu pro bezpečnost silničního provozu (IIHS) se průměrná svítivost automobilových světlometů za posledních deset let zhruba zdvojnásobila. A i když se to může tvářit jako „pokrok“, praxe ukazuje druhou stranu: krátké, ale intenzivní oslnění, ztrátu orientace a stres, který se přenáší do celého provozu.
Americký úřad NHTSA dnes eviduje více spotřebitelských stížností na jas světlometů než na jakoukoli jinou oblast. To je nezvyklý signál: lidé si běžně stěžují na závady, svolávací akce nebo ceny servisů, jenže tentokrát jde o něco, co každodenně zažívají i úplně běžní řidiči. Nespokojenost přetekla i do internetových komunit, kde se sdružují desítky tisíc lidí; jen jedna z nich má přes 44 000 členů a řeší prakticky jedinou věc – „proč mě cizí auto v noci takhle pálí do očí?“
Oslnění není jen nepříjemnost. V kritickém okamžiku může znamenat zpožděnou reakci, přehlédnutí chodce nebo nechtěné vyjetí z pruhu.
Starší halogenové žárovky mívávaly přibližně 1 000 lumenů. Moderní tovární LED světlomety se běžně dostávají až na 4 000 lumenů i více. A pak je tu ještě třetí kategorie, která situaci zhoršuje nejvíc: dodatečně montované (aftermarket) LED sady, u nichž se v praxi objevují hodnoty kolem 10 000 lumenů. Na papíře to zní jako „lepší viditelnost“, jenže v reálném provozu záleží nejen na výkonu, ale i na rozložení světla, barvě a hlavně správném seřízení světlometů.
Z českého pohledu je to až paradoxní: moderní auta mají stále sofistikovanější elektroniku, ale základní pravidlo ohleduplnosti – neoslnit druhé – jako by se vytrácelo. Když se k tomu přidají vyšší karoserie SUV a pickupů, světelný kužel často míří přímo do očí řidičů v nižších autech.
Kořen problému je podle řady odborníků v předpisech. Americký standard FMVSS 108 se zásadněji nezměnil od roku 1986 a NHTSA se tématu oslnění hlouběji věnovala naposledy v roce 2003. Výsledkem je soustava požadavků, která vznikala pro starší technologie a dnes obsahuje mezery: výrobce může formálně splnit dílčí limity v konkrétních zónách, ale přitom „přifouknout“ celkový světelný výkon.
LED navíc umožňují světlo velmi přesně tvarovat a soustředit. Automobilky toho využívají nejen kvůli marketingu, ale i kvůli hodnocení bezpečnosti. V USA se světlomety bodují v testech IIHS a více světla na silnici často znamená lepší skóre. Jenže to, co pomůže jednomu řidiči „vidět dál“, může pro protijedoucího znamenat několik vteřin nepříjemné bílé stěny.
Nejde jen o Spojené státy. Stížnosti na oslnění přicházejí z Evropy, Británie i dalších regionů. V Evropě se už od roku 2010 používají adaptivní dálková světla ADB (Adaptive Driving Beam), která umí automaticky ztlumit nebo „vykrýt“ část kuželu tak, aby neoslňovala auto před vámi či protijedoucí provoz. Británie navíc rozhodla, že všechna nová auta prodaná po prosinci 2025 musí mít adaptivní světlomety povinně.
V USA byla technologie ADB schválena až v únoru 2022 a její nástup je opatrný. Důvodem jsou nejasná nebo vzájemně kolidující pravidla, která výrobce odrazují od rychlého nasazení. I když se objevují výjimky, celkově postup připomíná spíš přetlačovanou mezi regulátorem, automobilkami a realitou na silnicích.
Řešení se přitom rýsuje poměrně jasně. Prvním krokem by měl být aktualizovaný limit pro maximální jas LED světlometů, který bude odpovídat dnešní technice, ne době halogenů. Druhým krokem je povinná kontrola seřízení světlometů při technických prohlídkách; i dobrý světlomet může oslnit, pokud je naklopený o pár stupňů výš. A třetí zásah míří na trh s doplňky: omezit prodej a používání přestaveb, které jsou pro běžný silniční provoz zjevně přestřelené.
Na federální regulaci tlačí i občanské iniciativy. Petice organizace Soft Lights Foundation už nasbírala přes 77 000 podpisů a požaduje jasná pravidla, která oslnění omezí. Zkušenost z minulosti přitom ukazuje, že když se nastaví chytré mantinely, auta mohou být současně bezpečnější i civilizovanější. U světlometů je čas udělat totéž.
Zdroj: autoblog.com
Autor: Tomáš RohlenaCybertruck se do stadia produkční verze dostal s v podstatě stejným kontroverzním tvarem, s jakým se odhalil před zhruba čtyřmi lety jako koncept. Už tehdy některé jeho prvky...
Dacia Sandero je automobil, který se vyznačuje svou cenovou dostupností, spolehlivostí a praktičností. To jsou vlastnosti, které ocenil i James May z Top Gearu, který se stal...
V roce 2019 se na evropském trhu po delší odmlce znovu objevil Ford Explorer, ale brzy se chystá na významnou transformaci. Původně jako velké americké SUV s plug-in hybridní...
Automobilovým světem prolétla nedávno zpráva o tom, že automobilka Seat přestane vyrábět automobily. Jeho roli převezme dceřiná společnost Seatu Cupra, ta se zaměří na výrobu...
Ford zachová Apple CarPlay a odmítá uzamknout řidiče do vlastního rozhraní Automobilky dnes nevedou boj jen o dojezd, spotřebu nebo výkon, ale také o to, co řidič vidí a ovlád...
General Motors vstupuje do nového roku s čerstvou adresou na detroitském panoramatu. Otevření nového sídla v centru města není jen PR momentem o „moderních kancelářích“, ale p...
General Motors od ledna 2026 přitvrdí v boji o zákazníky na trhu ojetých vozů. U aut prodávaných přes platformu CarBravo totiž zdvojnásobí standardní záruční krytí a posune ta...
BMW X3 patří dlouhodobě k tahounům značky a v USA se drží mezi nejprodávanějšími modely hned vedle většího X5. Nová generace pro rok 2026 na to navazuje: kombinuje komfort na ...
General Motors oficiálně přesunul svou globální centrálu do komplexu Hudson’s Detroit na Woodward Avenue. Symbolicky se tak vrací na ulici, kde firma už v roce 1911 poprvé výr...