Maserati představilo nástupce pro Quattroporte po čtyřech letech od doby, kdy z montážních linek sjel poslední model třetí generace. Alejandro de Tomaso prodal svůj podíl v Maserati společnosti Fiat a italská společnost se rozhodla pokračovat v Quattroporte a nabídla jej jako prémiový sportovní sedan. Jednalo se víceméně o protaženou čtyřdveřovou verzi Maserati Biturbo.
Fiat si pro design vozu vybral Marcella Gandiniho. Ponechal stejné klínovité tvary z modelů Biturbo a Shamal. Vyznačoval se horizontálními obdélníkovými světlomety namísto čtyř čtvercových světlometů používaných u svého předchůdce. Obtočené plastové nárazníky měly na spodní straně mlhovky. Napsal čistou a stoupající linii na horní stranu podběhů kol v souladu se stejným designovým nápadem z Shamalu, který byl představen o čtyři roky dříve.
Uvnitř automobilka nainstalovala luxusní, kůží obšitý interiér. Maserati jej vylepšilo dřevěnými dýhami na palubní desce, dveřních panelech, středové konzole a středové konzole. Jako dotek dokonalosti nainstalovala automobilka doprostřed palubní desky oválné analogové hodiny. Kbelíková sedadla měla vyšší vyztužení než většina manažerských sedanů z té doby. Vzadu nabízelo Maserati lavici profilovanou pro dvě cestující se sklopnou středovou loketní opěrkou. Kvůli vysokému přenosovému tunelu nebylo snadné tam posadit tři lidi.
Maserati pod kapotou nabízelo v závislosti na trhu na výběr ze tří motorů. Poskytovaly výkon mezi 284 a 336 k a byly spárovány s pěti nebo šestistupňovým manuálem s možností čtyřstupňového automatu. 2,0litrový V-6 bi-turbo byl v nabídce až do roku 1998, kdy italská automobilka představila faceliftovanou verzi s názvem Evoluzione.
Jednotlivé motorizace auta Maserati Quattroporte IV (1994)
Málokterý milovník luxusních vozidlech o Pininfarině ještě neslyšel. Tato italská firma zabývající se designem si během své 93leté činnosti vybudovala celosvětové renomé. Od ...
